Bublinatka Utricularia longifolia

Utricularia longifolia a její nádherný květ

Propadl jsem bublinatkám! A to doslova. Tyhle masožravky jsem dlouhou dobu tak nějak opomíjel. Až na výstavě ve Vídni jsem uviděl pár rozkvetlých jihoamerických bublinatek a byl jsem jimi okamžitě okouzlen. Ne, že bych bublinatky neviděl už předtím. Několikrát jsem měl možnost spatřit je i v přírodě. Ať už vodní druhy v Česku a nebo terestrické v Asii. Asijské druhy jsou ale poměrně nenápadné. Pokud zrovna nekvetou, tak si jich ani nevšimnete. Ale tyhle byly jiné. I když nekvetly, tak jejich listy připomínaly listy orchidejí. A květy? Ty možná předčily některé květy orchidejí. Určitě tedy alespoň velikostí. Jednalo se o epifytní druhy, které jsou často díky svým květům nazývány také jako orchidoidní bublinatky. Jednou z těch úžasných bublinatek byla i Utricularia longifolia. Měl jsem to štěstí a v prosinci loňského roku jsem jeden malý oddenek této rostlinky dostal. Bublinatka se chytla a teď mi dokonce i vykvetla. Ale pěkně popořadě, pojďme se podívat na tuto bublinatku trochu blíže.

Jak vypadá Utricularia longifolia?

Tak jako ostatní bublinatky, i tato má dva druhy prýtů a to podzemní a asimilační. Tím se vlastně neliší od ostatních terestrických bublinatek. Ovšem liší se zejména způsobem jejich růstu. Ten je skutečně podobný orchidejím. Rostliny mají poměrně velké listy – nadzemní prýty. Jsou díky tomu atraktivní i v období, kdy zrovna nekvetou. Podzemní prýty jsou bohatě větvetné a najdeme na nich, pokud se tedy budeme hrabat v zemi, masožravé pasti. Jsou to jakési měchýřky, které umí kořist rychle nasát a získat z ní tolik potřebné živiny k růstu.

Jihoamerické a středoamerické bublinatky v přírodě rostou buď epifytně na stromech a nebo v podrostu. Některé druhy se naučily růst v cisternách bromélií. Konkrétně Utricularia longifolia pochází z Brazílie a najít ji můžete jak na stromech, tak na zemi v mokřadech. Literatura uvádí, že v přírodě mají asimilační prýty až 50 cm. Ta moje odnož má listy dlouhé cca 7 cm. Květy jsou velké až 6 cm, jsou fialové a uprostřed je žluté kolečko. Květenství je dlouhé až 50 cm. Tolik tedy k popisu a nyní se mrkneme na mé, zatím poměrně krátké, zkušenosti s pěstováním.

Jak pěstuji bublinatku Utricularia longifolia?

Jelikož jde o epifytní rostlinu, tak jsem bublinatce připravil substrát podobný tomu, který dávám i láčkovkám. Namíchal jsem tedy substrát s tímto složením: nasekaný živý rašeliník, perlit, hrubá rašelina, písek a to vše v poměru 1:1:1:1. Substrát by měl být vzdušný ale zároveň stále vlhký. Na mnoha diskuzních fórech jsem viděl, že pěstitelé tyto bublinatky poměrně úspěšně pěstují prakticky v čemkoliv, ať už v čistém rašeliníku a nebo v rašelině s pískem. Jeden pěstitel je měl dokonce v miskách s vodou. Z toho usuzuji, že substrát nejspíš nebude tím nejdůležitějším faktorem úspěsné kultivace. Mateční rostlina, ze které jsem dostal odnož, byla pěstována právě v rašelině s pískem. Na dno květináče jsem dal silnější vrstvu keramzitu jako drenáž. Díky tomu mohu umístit květináč do vitríny, ve které stojí stále dešťová voda a substrát nebude nikdy přemokřený. Občas květináč s bublinatkou vodou i prolévám.

Rostlinku jsem umístil do vitríny k láčkovkám. Vitrína je osvětlena LED páskami a vitrínu prakticky denně rosím. Snad během týdne se svěže zelené asimilační prýty začaly vybarvovat do fialové. Dávky světla jsou zřejmě pro tuto bublinatku příliš vysoké ale listy tvoří i přesto stále nové. Bublinatka asi po měsíci začala nakvétat. Vyhodila stvol, který začal doslova narážet do stropu vitríny. A pak se na stvolu začaly objevovat i pupeny. A bublinatka mě začala napínat. Pupen se totiž jakoby nafoukl ale zhruba týden zůstal stále stejný a ne a ne se otevřít. Až jednoho rána to přišlo. Když jsem kontroloval vitrínu, tak na mě vykoukl nádherný fialový květ. Srdce botanika se rozbušilo, nad hlavou mi andělíčkové zazpívali rekviem a já se kochal tou nádherou. Květ vypadá doslova jako z jiného světa. Na fotografii se nedá zachytit ta sytě fialová a hlavně to žluté oko, které na vás jakoby lišácky mrká a říká vám něco ve smyslu jako „to čumíš, co?!“. Kdo to nezažil, tak to nejspíš nepochopí. A proto doporučuji všem – pořiďte si bublinatku. Budete nadšení.

Utricularia longifolia velmi rychle změnila barvu ze svěže zelené na fialovou

Utricularia longifolia velmi rychle změnila barvu ze svěže zelené na fialovou

Momentálně je bublinatka až temně fialově zbarvená

Momentálně je bublinatka až temně fialově zbarvená

Co se chystám změnit?

Jak už jsem napsal výše, podmínky mé vitríny nejsou pro orchidoidní bublinatky asi úplně ideální. Vitrína je větraná a dávky světla jsou až moc vysoké. Když začnete brouzdat po internetu a mrknete na fotky pěstitelů, tak se epifytním bublinatkám daří nejvíc v uzavřených akváriích nebo v přistíněných sklenících. Důležitá je zřejmě vysoká vzdušná vlhkost, která by měla být minimálně 80%. I proto jsem se rozhodl, že si pro bublinatky postavím novou vitrínu. Bude vyšší, nebude větraná a svítit budu jen lehce jedním typem LED pásek – studenou bílou. Ideální by byl nejspíš skleník ale na ten si budu zřejmě muset ještě nějaký čas počkat.

Napsat komentář