Pěstování masožravých rostlin indoor pod LED světly

Rosnatka Drosera graomogolensis pěstovaná indoor

Když jsem se před pár lety pustil do masožravých rostlin, měl jsem celkem jasno v tom, že je budu pěstovat indoor ve vitrínách pod umělým osvětlením. Vybral jsem si totiž druhy, které vyžadují maximum světla především přes zimu, kdy je u nás světla naopak minimum. Nějaké pokusy s okenními vitrínami proto nepřipadaly v úvahu. A tak jsem se začal pídit po informacích. Myslel jsem si, že to nebude nic složitého, že zkrátka sednu k internetu a do minuty budu mít vybraná a objednaná světla. Byl to ovšem omyl. Ověřených informací je ještě stále minimum. Já jsem se ale nevzdal a googlil jsem, psal jsem pěstitelům, projížděl jsem diskuze a hledal všemožně jakékoliv informace.

Brzy jsem zjistil, že indoor masožravkáři a celkově všichni amatérští pěstitelé exotických rostlin se dělí na dva tábory. Jeden tábor kope za zářivky a druhý za LED. Nejlepším zdrojem informací byly galerie jednotlivých pěstitelů na zahraničních diskuzích a ve skupinách na Facebooku. Zde jsem si snad týdny prohlížel fotky a psal si s pěstiteli. Zářivky se ukázaly jako osvědčené a funkční. Existuje prakticky několik typů, pod kterými lze rostliny úspěšně kultivovat. Ale rostliny pěstované pod LED byly vždy hezčí – nejvíce podobné rostlinám z přírody. Byly dokonale vybarvené a některé vzácné jihoamerické rosnatky a heliamphory pod LED v umělé kultuře ochotně vykvetly. Navíc zářivky jsou prostorově náročné a já s prostorem bojuji. Takže bylo rozhodnuto – rostliny jsem chtěl začít pěstovat pod LED osvětlením.

Cephalotus pěstovaný pod LED

Jak jsem byl ze začátku šťastný, že mám vybráno, tak jsem velmi rychle zjistil, že jsem si na sebe upletl pěkný bič. Prakticky nikdo nikde nebyl schopný prokazatelně uvést funkční sestavu a konkrétní typ LED světel. Resp. nikdo nechtěl být konkrétní. Pěstitelé, jimž se dařilo pod LED masožravé rostliny úspěšně pěstovat, se nějak podrobněji o své zkušenosti nechtěli dělit. Ochotní byli většinou pěstitelé, kteří byli ve stavu „zkouším to“. Postupně jsem začal zjišťovat, že rostliny pěstitelé kultivují buď pod kombinací studeného a teplého bílého osvětlení a nebo pod kombinací studeného bílého a barevného osvětlení a používají k tomu účelu převážně LED pásky. Kupodivu nejvíc sdílný byl známý komerční pěstitel Wistuba, který několik let experimentoval s pěstováním rostlin pod barevným LED osvětlením.

Nezbývalo tedy, než se pustit do pokusů. Stálo mě spoustu času a ve výsledku i dost peněz, než jsem sestavu vyladil tak, aby pod ní kytky rostly a zároveň prosperovaly – tedy byly hezky vybarvené a kvetly. Přináším vám tu návod na funkční sestavu, pod kterou mi rostliny dobře rostou a prosperují. Díky tomuto manuálu byste měli ušetřit onen čas a peníze, které jsem já investoval do pokusů. Své rostliny v níže popsané sestavě pěstuji úspěšně již přes rok. Kytky jsou pod umělým osvětlením celoročně, tedy i přes léto.

První pokusy s LED světly

Můj první pokus se sestával z jedné vitríny s 50 cm studené bílé LED 6500K a 50 cm teplé bílé LED 3000K pásky osazené značkovými diodami Samsung. Jednalo se o extra výkonné a poměrně drahé LED pásky. Výkon je udáván kolem 30W/m. Pásky byly nalepeny na AL profilech. Brzy jsem zjistil, že LED pásky poměrně dost hřejí a je nutné je chladit. Proto jsem hliníkové profily vyměnil za hliníkové desky, na které jsem LED pásky lepil. Na samotné desky jsem pak ještě umístil AL profily a na ně větráky, které sestavu chladily. Když už se mi povedlo vyladit sestavu v oblasti chlazení, tak mi rostliny začaly chřadnout z důvodu špatně zvolených LED pásků. Zkusil jsem tedy jiné LED doporučované jedním americkým pěstitelem a objednal jsem tentokrát LED pásky z ebay.com. Pásky ovšem už během měsíce ztratily na výkonu. A to poměrně dost rapidně. To  jsem snadno zjistil tak, že jsem na začátku vyfotil rostlinu umístěnou ve vitríně a pak po měsíci znovu – hodnoty času závěrky byly nižší, než na začátku a to téměř o 50%. Tímto pokusem si můžete snadno pravidelně ověřovat, zda vám neklesá výkon světel v sestavě. Vyzkoušel jsem snad desítku kombinací LED pásků, typů a značek. Většinou rostliny prosperovaly měsíc až dva a pak postupně chřadly – začaly ztrácet barvu, nebo se všelijak kroutily a bylo vidět, že jsou všechno, jen ne spokojené. Na mysli mám vzácnější druhy, jako D. solaris, D. roraimae apod. Běžné druhy rosnatek (především afrických) vám porostou zřejmě i pod žárovkou. Ovšem ty vzácnější jsou zkrátka vybíravé. Až jsem přišel na správnou kombinaci. Zjistil jsem, že vzácnějším jihoamerickým rosnatkám se daří pod kombinací teplých a studených bílých LED v poměru 2:3. Láčkovky a heliamphory zase milují studené bílé LED v kombinaci s barevnými LED (červená a modrá v určitém poměru) v poměru 3:2. Při prvních pokusech s heliamphorami pod teplá/studená LED jsem heliamphory doslova spálil. Prostě to pro ně byla až příliš velká dávka světla nebo špatné spektrum. Nevím, ale zkrátka nerostly dobře. To jsem si pak potvrdil i v několika diskuzích ze zkušeností jiných pěstitelů. Co jsem pochopil, tak k podobnému poznatku dospěl i Wistuba, který heliamphory a láčkovky dokonce pěstoval jen pod barevnými LED páskami.

Teorie světla

Teorie říká, že masožravým rostlinám (a obecně všem rostlinám) by měla k fotosyntetickým potřebám stačit modrá a červená, konkrétně ve spektru 440nm modrá a 660nm červená a že zelenou rostliny ze světla nevyužívají. Prd! Mně zkrátka pod barevnými LED rosnatky nerostly. Proto na teorii můžeme hodit bobek a barevné LED doplníme studenou bílou o teplotě chromatičnosti 6500K. Ovšem i to má háček. Zkusil jsem několik typů LED pásků o teplotě chromatičnosti 6500K ale jen pod dvěma typy rostliny rostly tak, jak si představuji aby rostly. Z toho usuzuji, že u různých značek je jsou barevná spektra různě zastoupená. Navíc masožravé rostliny rostou po celém světě na nejrůznějších místech a za nejrůznějších podmínek. Z toho logicky plyne, že různé druhy budou vyžadovat různé osvětlení.

Časová náročnost vitrín

Na začátek je tedy vhodné si zvolit okruhy masožravých rostlin, které chcete pěstovat a na základě tohoto výběru pak navrhnout celou sestavu vitrín. Doporučuji také zvážit vaše časové možnosti. Já jsem na tom s časem poměrně bledě, mám náročnou práci a kytky jsem si chtěl pořídit jako jakýsi relax, u kterého se odreaguji. Relax je to částečně – dokud vám nezačnou květináče zarůstat mechem, nebo vám je nenapadne plíseň, smutnice či jiný bordel. Pak se z koníčku stává hladový kůň, o kterého se musíte starat. Aktuálně mi péče o 4 vitríny zabere cca 1-2 hodiny času týdně. Což se ještě dá zvládnout ale je to krapet víc, než jsem čekal.

Kdybych to měl shrnout, tak se péče sestává z:

  • zálivky
  • shánění vody – zalévám dešťovkou
  • odplevelování
  • přesazování
  • krmení vybraných skvostů
  • čištění vitrín

Vybíráme správná LED světla

Poznatek uvedený níže mě stál spoustu času, takže jej spatříte za odmenu, pokud tento článek nasdílíte na Facebooku. Dozvíte se, jaké poměry osvětlení vyhovují mým rostlinám nejlépe – jak správně nasvítit láčkovky, rosnatky a nebo heliamphory.

Tato část je skrytáimage/svg+xml
Tato část se vám zobrazí, pokud článek nasdílíte na Facebooku kliknutím na ikonu níže.

Používám tyto LED pásky

  • LED pásky – studená bílá 6500K – kupuji tyto (339 Kč za 1 m v roce 2016)
  • LED pásky – teplá bílá 2500K – kupuji tyto (339 Kč za 1 m v roce 2016)
  • barevné LED pásky – kupuji zde (280 Kč za 1m v roce 2016)

Manuál stavby vitrín a osvětlení

Rostliny momentálně pěstuji ve 4 vitrínách v regálu na chodbě činžovního bytu. Na dodělání páté vitríny nemám zatím čas a pustím se do ní snad někdy v únoru roku 2018. Pěstuji převážně jihoamerické rosnatky, heliamphory, několik láčkovek a cephalotusy. Hodlám si pořídit i pár jihoamerických bublinatek. Většinou jsou to chladnomilné rostliny, které vyžadují maximum osvětlení a vysokou vzdušnou vlhkost. V létě bojuji s teplem a vitríny všemožně stíním ale někdy v nich přesto teploty stoupnou až ke 30 stupňům. Rostliny jsou schopny to krátkodobě snášet ale je na nich vidět, že se jim to moc nelíbí.

Drosera burmannii pěstovaná pod LED

Sestavu vč. osvětlení jsem si vyráběl sám. Říkal jsem si, že když to zvládnou bastlíři z internetu, tak proč bych to nedal i já? Navíc zastávám názor, že nejlépe si to udělám já sám, že ano. A tak jsem si pořídil páječku, kalafunu, lepidla a pilky a dal se do rukodělné výroby.

Regál a vitríny

  1. 1x regál – kupoval jsem zde (1311 Kč v roce 2016)
  2. 4x vitrína – používám EURO přepravky 600 x 400 x 310 mm, koupit můžete zde (380 Kč/ks v roce 2016)
  3. 4x skleněné víko 600 x 400 x 4 mm (124 Kč/ks v roce 2016)

Jako první budete potřebovat regál, do kterého umístíte vitríny. Objednal jsem si jej z internetu. Přišel mi rozložený a najednou tu byl první problém, protože jsem konečně pochopil, proč mi v nákupním košíku k regálu nabízeli i gumovou palici. Gumovou palici prostě budete potřebovat. Pochopíte to, až vám regál přijde a začnete jej kompletovat. Byly chvíle, kdy jsem jej chtěl prohodit oknem a místo masožravek začít sbírat třeba známky. Doporučuji pořídit si tedy alespoň nějakou paličku nebo kus prkénka, kterým budete do sebe zatloukat jednotlivé díly regálu.

Dále budete potřebovat samotné vitríny. Použil jsem potravinářské PVC boxy (EURO přepravky), protože jsou lehké a dobře se s nimi manipuluje. Akvária mi přišla zbytečně těžká a nebezpečná na manipulaci. Na kytky vidím průzory a nebo přes poklopy s osvětlením, takže volby nelituji.

Na vitríny, nebo boxy chcete-li, budete potřebovat krycí sklo. Nechal jsem si u místního skláře uříznout skleněné desky o síle 4 mm a rozměrech 600 x 400 mm. Jedna deska vyšla i s broušením na 124 Kč. Pro zajímavost, poptával jsem i čiré plexisklo kvůli nižší váze a to by stálo se stejnými rozměry 396 Kč. Nakonec jsem plexisklo zavrhl kvůli jeho náchylnosti na poškrábání a podle skláře by se časem i prohnulo z důvodu vyšších teplot z LED pásků. Deska slouží jako kryt vitríny, drží ve vitríně vlhkost a chrání osvětlení před vlhkem. Občas je nutné desku vyleštit.

Víko a chlazení světla

Na 1 vitrínu budete potřebovat

  1. 1x hliníkový plech 570 x 370 x 1,5 mm – kupoval jsem zde (132 Kč v roce 2016)
  2. 18x hliníkový L profil 25 x 15 x 2 o délce 570 mm – kupoval jsem zde (cena za 5×18 byla 1348 Kč v roce 2016)
  3. 1x pilník na kov
  4. 1x jemný smirkový papír
  5. 1x technický líh
  6. 1x epoxidové lepidlo – používám tohle – (240 Kč v roce 2016)
  7. 1x hadřík
  8. nespočet špejlí
  9. kelímek
  10. 3x PC větrák
  11. 4x skleněné víko 600 x 400 x 4 mm (124 Kč/ks v roce 2016)

A jdeme na osvětlení. Na to budete potřebovat hliníkový plech, který jsem si nechal na míru uříznout u www.hlinik.cz. Rozměry jsou 1,5 x 370 x 570 mm a jedna deska mě vyšla na 122 Kč  + doprava 204 Kč. Objednával jsem 5 desek. Desky přijdou pěkně zabalené, s jednou stranou polepenou ochrannou fólií. Nejsou bohužel obroušené. Takže potřebujete pilník a smirkový papír a hrany si musíte obrousit sami. Upozorňuji, že www.hlinik.cz neposílá Českou poštou, ani PPL, ani DPD ale nějakou psychoslužbou, do té doby mně neznámou. S řidičem i depem (Olomouc) je složitější domluva a převzetí balíku vás bude stát několik šedivých vlasů. Tak se obrňte trpělivostí. Třeba to bude ale v jiných městech lepší.

Dále budete potřeboval hliníkové chladiče. Ty jsem objednal zde. Výhodou je, že vám AL profily nařežou podle potřeby a požadavků. Nevýhodou je, že vám přibalí (a samozřejmě naúčtují) i zbytek z profilu, ze kterého řezali. Myslel jsem, že mi přijde 60 cm balík ale místo toho mi přivezli 3 metry dlouhou mrchu. Zbyl jim prostě odřezek 3 m dlouhý, tak k němu přidaly mé nařezané profily a poslali to tak. A jelikož bydlím v historickém centru, v historickém bytě, do kterého se jde přes dvě historická patra po historických točitých schodech širokých asi jeden historický metr, tak jsem to považoval jako  – jak to říct – nevtipný žert. A vlastně vůbec nechápu, proč vám tady tu firmu doporučuju – ale jinou s podobnými AL profily jsem nenašel. Ale zpět k chlazení. Na jedno víko potřebujete 16 výše uvedených profilů o délce 570 mm + 2 na spodní část jako „nohy“. Lepit je budete nahoře tou užší stranou (chlazení), dole (opěry) tou širokou stranou.

3 metrový balíček chladičů

Úhledný 3 metrový balíček chladičů

A jdeme lepit. Budete potřebovat hadr, líh, špejle, kelímek a epoxidové lepidlo. Nekupujte epoxidové lepidlo v OBI, jako jsem jej koupil poprvé já. Prostě neztvrdne. Buď bylo staré, zkažené, nefunkční nebo z Polska. Ale zkrátka neztvrdlo. Takže jsem musel profily odlepit, očistit a objednat nové lepidlo – viz seznam. Desky i profily dobře očistěte lihem. Namíchejte si dávku lepidla a lepte. Jedna dávka vám vydrží v rozmazatelném stavu asi 7 minut, pak začne tvrdnou. Takže odmašťujete, mícháte lepidlo, nanášíte lepidlo a lepíte, dokud nemáte profily nalepené. A nebo dokud se nesložíte z výparů z lihu a lepidla. Doporučuji nalajnovat si dopředu na desku, kam máte profily lepit, jinak vám půjdou profily po čase šejdrem.

Jako další nalepíme na již pevně držící chladiče (cca druhý den) větráčky, kterými budeme sestavu chladit. Já používám ty z odkazu. Poprvé jsem koupil nějaké levné v elektru ale šíleně vrčely. Navíc se jeden po týdnu úplně zastavil. S těmi výše uvedenými nemám problém, krásně si ševelí a spokojeně víko se světly chladí. Na jedno víko potřebujete 3. Umíchal jsem si trochu expoxidového lepidla, začistil větráky a AL profily lihem a lepidlem jsem větráky na AL profily přilepil. Nechal jsem si lepidlo lehce ztuhnout, aby nestékalo.

Pájení a zapojování

Na 1 vitrínu budete potřebovat

  1. 1x pájka (cín) – kupoval jsem zde doporučuji vzít větší balení, rychle mizí (145 Kč v roce 2016)
  2. 1x páječka – kupoval jsem zde (122 Kč v roce 2016)
  3. 1x pájecí kapalina – kupoval jsem zde (45 Kč v roce 2016)
  4. 1x dvoulinka o délce 35 cm – kupoval jsem zde (170 Kč za 10 m v roce 2016)
  5. 1x hadřík

Teď přichází na řadu poněkud složitější úkon. Stane se z vás elektrikář. Potřebujete páječku, pájku (cín) a kalafunu. Mně místo kalafuny doporučili pájecí kapalinu. Dále se vybavte hadříkem a někde poblíž si nachystejte lékárničku. Musíte k sobě spájet drátky větráčků. Červený k červenému a černý k černému. Pěkně postupně. Já si našel na YouTube návod, jak pájet. Vypadalo to velmi jednoduše. Na YouTube vypadá ale všechno vždycky jednoduše (někdy vám napíšu, jak jsem podle YouTube zabíjel a stahoval králíka). Takže asi po půlhodině pájení, nespočtu popálenin, propálené podlaze a několika nově objevených nadávek, jsem měl drátky spájené. Další víka šla rychleji a stal se ze mě v podstatě masterpájkař.  Teď si připravte dvoulinku. Potřebujete cca 35 cm dlouhý kus. Jeden konec přiletujte ke spojeným drátkům větráků. Druhý konec budete posléze pájet k výstupu z LED pásků, čémž propojíte oba okruhy.

Lepení LED pásků

Na 1 vitrínu budete potřebovat

  1. LED pásky – studená bílá 6500K – kupuji tyto (339 Kč za 1 m v roce 2016)
  2. LED pásky – teplá bílá 2500K – kupuji tyto (339 Kč za 1 m v roce 2016)
  3. barevné LED pásky – kupoval jsem zde (280 Kč za 1m v roce 2016)
  4. 1x pájka (cín) – kupoval jsem zde doporučuji vzít větší balení, rychle mizí (145 Kč v roce 2016)
  5. 1x páječka – kupoval jsem zde (122 Kč v roce 2016)
  6. 1x pájecí kapalina – kupoval jsem zde (45 Kč v roce 2016)
  7. 1x dvoulinka – kupoval jsem zde (170 Kč za 10 m v roce 2016)
  8. 1x hadřík
  9. 1x izolepa – kupoval jsem zde (6 Kč v roce 2016)
  10. 1x epoxidové lepidlo – používám tohle – (240 Kč v roce 2016)
  11. 1x chemoprén – kupoval jsem zde (48 Kč v roce 2016)

Jakmile lepidlo vytvrdne a větráky drží, můžete se pustit do lepení LED pásků. V textu výše je uvedeno, jaké poměry použít. Takže např. 2 pásky teplé bílé po 50 cm a 3 pásky studené bílé po 50 cm. Opět budete potřebovat líh, hadřík, špejli a chemoprén. Desku si očistěte, nalajnujte si, kam pásky patří – s rozumným rozestupem. Myslete na to, že po stranách ještě přijdou „nohy“ z dalších 2 AL profilů. Pásky přilepte, dobře je přitlačte a pak ještě po stranách zajistěte chemoprénem. To je velmi důležité, protože lepidlo z pásků samo o sobě není příliš spolehlivé a chemoprén pásky jakoby jistí. Teď budete potřebovat menší kousky dvoulinky na propojení LED pásků. Pásky zapojujeme pěkně jeden do druhého postupným naletováním kousků dvoulínky. Pozor na plus a mínus. Jakmile máte pásky propojené, tak propojovací kabely přilepte izolepou k povrchu desky a zajistěte je ještě chemoprénem. Pokud by odstávaly, tak by vznikal tlak na pásky, které by se odlepovaly. Ke konci jednoho pásku přiletujte opět delší dvoulinku, kterou pak přiletujte i k dvoulince z větráků. Pevné nervy, tohle bude nejnáročnější – při pájení se mi dráty pravidelně rozpojovaly. Ideální cesta byla, odizolovat delší kus a tím omotat drát z větráku a pak rychle přiletovat. Vznikne vám konec, ke kterému přiletujete napájecí dvoulinku – délku zvolte podle potřeby.

Zapojení do zdroje

Napájecí dvoulinku připojte do zdroje. Do zdroje připojte i přívodní kabel. Přívodní kabel pak připojte do časovacích hodin. Časovací hodinky mám přes léto nastaveny na 14 hod. svícení a přes zimu na 11 hod. Pořiďte si buď časovací hodiny z odkazu, jako mám já, nebo kvalitnější. Nekupujte si levné manuální spínací hodiny, které prodávají v supermarketech. Vydržely mi asi měsíc – začaly chrčet a pak přestaly spínat.

Štastný pěstitel

Na 1 vitrínu budete potřebovat

  1. 1x filtrační rošt 580 x 380 mm – kupoval jsem zde (187 Kč v roce 2016)
  2. 1x napájecí zdroj – koupil jsem zde konkrétně tento zdroj pro mé 4 vitríny – pokud máte jen jednu vitrínu, stačí vám slabší
  3. barevné LED pásky

Pokud jste udělali všechno přesně podle návodu, tak by vám měla po zapnutí celá sestava nádherně svítit světlem krásnějším, než je světlo betlémské. Teď už stačí jenom vypláchnout boxy, nechat je osušit a nalepit po stranách diamantovou fólii – lepte chemoprénem. Fólie zamezí unikání světla a odráží jej zpět na rostliny. Do vitríny můžete dát na dno PVC mřížku, díky které budou květináče o něco výš a ve vitríně bude i více vody. Určitě si pořiďte i vlhkoměr s teploměrem – opět doporučuji ten z odkazu. Zkoušel jsem i digitální s čidlem na drátku ale ty jsou nepřesné – každý ukazuje jiné hodnoty.

Teď už zbývá jenom nakoupit kytky, zasadit je a modlit se, aby dobře rostly.

Kde čerpat další informace?

Pokud máte nějaké dotazy a nebo naopak poznatky, tak se o ně určitě podělte v komentáři.

1 Komentář

  1. Janko Hrasko napsal:

    Po precitani vasho clanku si nemozem odpustit zopar komentov k zhotovniu svetla.
    V prvom rade chladenie svetla PC chladicom nie je zvacsa povazovane zanajrozumnejsie riesenie. spravne zostavane svetlo by malo byt malo byt schopne uchladit sa samo. Ako dolpnok ich samozrejme pozuit mozete, ale ak motyka vystreli a vetraciky zastanu tak teplota na samotnom chladici by nemala vystupit do nebezpecnych limitov inak hrozi nebezpecenstvo poziaru. Odporucam vam vo vlastnom zaujme vyskusat co by sa s talo ak by sa vetraciky pokazili a vy by ste boli cela rodina akurat na 2 tyzdnovej dovolenke.
    Dalej som velmi nepochopil lepenie rebier epoxidovym lepidlom. Ak bolo vasim cielom zvacsit plochu chladica pre efektivnejsie chladenie tak sa v tomto pripade pouziva teplovodive lepidlo, pripadne teplovodiva pasta v kombinacii s mechanickym upevnenim napr skrutkami. neviem teraz presne povedat ci epoxid je tepelny izolant alebo aj trosku napomaha odovdu tepla, ale odhadujem ze prevod tepla medzi plechom a rebrom je asi taky isty ako keby bolo rebro len tak volne polozene. cize prinos rebra na chladenie v porovnani s tym ake super by to bolo s pouzititim teplovodiveho lepidla je asi mimimalny.
    inak je celkom zaujimavy a inspirativny clanok.

Napsat komentář