Mucholapka podivná (latinsky Dionaea muscipula) je bezesporu jedna z nejzajímavějších rostlin na světě. Její schopnost aktivně polapit kořist fascinuje lidi od pradávna. Stala se tak jednou z nejoblíbnějších masožravých rostlin. Její obliba strmě roste s tím, jak je tato rostlina dostupnější.
Mucholapky pocházejí z východní oblasti USA, konkrétně pak ze státu Severní Karolína. Lze říci, že v této oblasti je docela teplé a suché léto a zimy jsou pak zase naopak chladné a teploty se pohybují okolo bodu mrazu. Naše zimy jsou o něco drsnější, přesto lze mucholapku podivnou poměrně úspěšně pěstovat celoročně na venkovním rašeliništi. V tuto chvíli existuje nespočet vyšlechtěných kultivarů, které se liší velikostí, barvou a tvarem pastí.
Aktivní lovec
Jak vlastně dochází k polapení kořisti? Mucholapka má listy, které jsou zakončeny ozubenou pastí. Pokud se podíváte na past pozorně, tak zjistíte, že v pasti jsou drobné chloupky. Tyto chloupky reagují na podrážnění – pokud jsou podrážděny, tak se past zavře. Díky zubům nemá hmyz šanci uniknout. Hmyz je posléze několik dní tráven a rostlina si z něj bere potřebné živiny. Pak se past otevře a z hmyzu zůstane jen prázdná chitinová schránka, kterou odvane vítr. Rostliny si vyvinuly tuto schopnost polapit hmyz z toho důvodu, že rostou v půdě, která je chudá na živiny a takto si vpodstatě přilepšují.
Krmení mucholapky
Doma na parapetu můžete mucholapku občas přikrmit hmyzem ale nepřehánějte to. Menší rostliny nejsou schopny strávit velký hmyz jako je například vosa apod. Pokud to přeženete, tak past zčerná a list odumře. Listy zčernají časem vždy, je to běžný proces ale není dobré je zbytečně překrmovat. Pokud list zčerná a odumře, tak místo něj časem naroste nový. Krmit můžete hmyzem nebo krmivem pro rybičky. Vždy ale platí, že méně je někdy více. Pro jednu rostlinu stačí jedna moucha do jedné pasti na celou rostlinu na měsíc.
Nedrážděte pasti
Není dobré dráždit pasti naprázdno. Každá past má omezený počet sklapnutí. Podle toho, jak je rostlina vitální, může být počet sklapnutí 3 – 7, pak list s pastí odumře a místo něj naroste nový. Sklapání naprázdno ale rostlinu zbytečně vysiluje. Proto se nedoporučuje mucholapky trápit.
V čem pěstovat mucholapku podivnou?
Mucholapku podivnou můžeme pěstovat v květináčích o průměru 5 cm a víc. Velikost květináče vždy přizpůsobte velikosti rostliny nebo rostlin. Časem mají rostliny tendenci odnožovat, takže volte raději větší květináč. Rostliny mají poměrně dlouhé kořeny, proto by měly být květináče úměrně vysoké. Mucholapky nepěstujte v uzavřených akváriích nebo vitrínách.
Substrát
Jako substrát se osvědčila směs kvalitní světlé rašeliny a křemičitého pískuv poměru 3:1. Můžete použít také směs rašeliny a perlitu, opět v poměru 3:1. Některé prameny uvádějí, že by se měly mucholapky přesazovat každý rok na jaře. Pokud však budete zalévat mucholapky kvalitní dešťovou vodou a budete je pěstovat v kvalitním substrátu, tak je můžete přesazovat jednou za 2 – 3 roky. To píšu z vlastní zkušenosti.
Přesazování
Při přesazování odstraňte staré uschlé listy a pokud chcete, tak rozdělte trsy. Snadno tak můžete rostliny namnožit právě dělením trsů. Přesazujte tak, že do substrátu vyvrtejte díru, do které pinzetou rozlinu vložte. Já si přesazování usnadňuji tak, že rostlinám zkracuji kořeny. Lépe se mi s nimi pak manipuluje a snadněji se do substrátu vsazují. Rostliny by neměly ze suvstrátu trčet bílou cibulkou a zároveň by neměly být moc zahrabané. Musíte je zkrátka zasadit tak, aby držely, nevyklaly se a nebyly volné ale zároveň aby nebyly v substrátu doslova „utopené“.
Umístění
Mucholapka podivná potřebuje dostatek sluníčka, tedy světla. Na světle její pasti nádherně zčervenají a rostliny jsou pak krásně vitální a jejich pasti rychle reagují. Proto i doma je pěstujte na plně osvětleném stanovišti. Ideální je balkon, parapet na okně nebo zahrada. Jen na jaře dávejte pozor, aby první jarní sluneční paprsky rostliny nespálily.
Mucholapka podivná snaší v pohodě teploty okolo 35°C. Miluje však proudění vzduchu a proto není vhodná do uzavřených vitrín a okenních skleníčků. Bude se jí víc dařit v podmisce s vodou na parapetu, než-li v akváriu.
Zálivka
Mucholapka podivná je vlhkomilný druh a proto ji pěstujte po celé období vegetace tak, že necháte květináče s rostlinami stát ve vodě. Vody by mělo být 1 – 2 cm. V zimě potom substrát udržujte pouze mírně vlhký. Květináče nesmí v zimě stát ve vodě – uhnily by kořeny a mucholapka by se velmi rychle odebrala do masožravého nebe.
Zimování
V zimě udržujte substrát jen mírně vlhký a držte rostliny při teplotě okolo 10°C. Mucholapky můžete zimovat i tak, že je vytáhnete ze substrátu, očistíte a ve vlhkých ubrouscích umístíte do ledničky. Musíte je ale kontrolovat, aby neplesnivěly. Někteří pěstitelé zimují úspěšně mucholapky i venku na rašeliništi. Samozřejmě je zde pak nějaká úmrtnost, proto se doporučuje takto zkoušet zimovat rostliny až ve chvíli, kdy máte mucholapek více.
Jaro a kvetení
Na jaře mucholapky vykvétají. Kvetení rostliny vysiluje. Proto se doporučuje květ hned v zárodku uštípnout. Pokud jsou rostliny v dobrém stavu a daří se jim, tak je samozřejmě můžete nechat vykvést. Můžete se pokusit květenství opylit a pak si zkusit výsev semen.
Výsev semen
Pokud získáte čerstvá semena, tak je můžete vyset na rašelinu s křemičitým pískem – opět v poměru 3:1. Rašelina by měla být vlhká, resp, výsev udržujeme po celou dobu stále vlhký s vyšší vzdušnou vlhkostí. Výsev můžeme přikrýt sáčkem nebo umístit do skleníčku. Teplotu bychom měli udržovat okolo 25°C a výsev by měl být umístěný na světlém místě. Mám takovou zkušenost, že pokud je teplota vyšší, tak se výsev zapaří a někdy doslova uvaří.
Rostliny vyklíčí zpravidla během 14 dní až jednoho měsíce. Přesazovat je můžete podle velikosti a rychlosti růstu za 2 – 4 měsíce.
Výše uvedené platí, pokud získáte čerstvá semena. Pokud budete mít semena rok a víc stará, tak bude výsev vyžadovat stratifikaci chladem. Tím si zvýšíte úspěšnost při klíčení. Já jsem semena stratifikoval tak, že jsem je umístil na do vlhkého ubrousku a takto zabalená jsem je dal na měsíc do ledničky. Musíte je kontrolovat, aby neplesnivěla. Pak je vyndáte z ledničky, vypreparujete z ubrousku a vysejete na substrát podle postupnu výše.
Pěstování venku
Mucholapku podivnou můžete poměrně úspěšně pěstovat celoročně v zahradním rašeliništi nebo u zahradního jezírka apod. V létě může nastat problém s ptactvem, které rostliny vyzobává. Rostliny můžete chránit pletivem, různými hluk tvořícími předměty nebo kočkou, která si s ptáky většinou poradí. V zimě je potom dobré chránit rostliny proti přemrznutí překrytím netkanou textilií nebo vrstvou rašeliníku. Zajímavé je, že mucholapky, Rostliny pěstované celoročně venku nedosahují velikosti rostlin pěstovaných ve skleníku, jsou však oproti nim mnohonásobně otužilejší a odolnější, a proto i méně náchylné k napadení chorobami či škůdci
Možné problémy při pěstování
Mucholapka podivná roste přes léto celkem bez problémů. Pokud dodržíte postup, který jsme tu popsali, tak s ní problémy nebudou. Jediným úskalím při pěstování je zimní období. Mucholapce totiž nedělá dobře suché prostředí s vysokámi teplotami, se kterými se často v zime setkáte v panelákových bytech. Mucholapce dělá špatně kombinace následujícího: suchý vzduch, vysoké teploty, přemokřený substrát, málo světla. Rostliny v těchto podmínkách tvoří slabé a polehlé listy a často podléhají plísním a hnilobě.
Nejvhodnější je zimování rostlin při teplotách okolo 5 -10°C, kdy substrát je pouze mírně vlhký. Rostliny omezí růst, listy jsou kratší a rostliny takto přečkají zimu poměrně bez problémů.
Pokud nemůžete rostlinám zajistit chladné zimování, tak budete muset mucholapkám přisvítit a den jim prodloužit na 12 hodin. Já takto zkoušel zimovat mucholapky ve vitríně s LED osvětlením a rostliny vypadaly nádherně po celou dobu – pasti byly vybarvené a rostliny na jaře bez problémů vykvetly. Umělé osvětlení je však poměrně nákladný přepych a pokud máte možnost chladného zimování na okně, tak zvolte spíše tuto variantu.